Recept na krizi – utahování opasků chudých
2. 9. 2010
Před rokem 1989 byla v kapitalistických státech Evropy nadprosukce všech výrobků, které již jednotlivé firmy ve své společnosti nebyly schopny prodat. Blížila se ekonomická krize.
Z tohoto důvodu bylo nutné rozbít ekonomiku všech států východního bloku. Zlikvidovat jejich výrobu a následně obsadit trhy, na kterých se prodávaly produkty vyrobené v socialistických zemích. „Ekonomičtí analytici“, jak si říkali likvidátoři ekonomik východních států, prohlašovali, že výrobu si bude určovat trh, a to je v tržním hospodářství nejlepším a nejdůležitějším nástrojem k dosažení nejlepších výsledků v hospodaření států. Rovněž hlásali, že tržní ekonomika je nejlepším nástrojem k dosažení vysoké životní úrovně všech pracovitých lidí.
Rozbití fungujících ekonomik v bývalých „východních“ státech se skutečně podařilo, a to velmi rychle. Produkce výrobků i služeb byla zlikvidována, nebo omezena na minimum. Představitelé „novodobých“ států , a také představitelé České republiky, se předháněli v privatizování a v prodejích dobře fungujících podniků, nebo jejich částí. Zapojovali do státního rozpočtu finanční prostředky získané privatizací a prodejem podniků. Pyšnili se rozvíjením dopravní infrastruktury, novou výstavbou podporovanou státními pobídkami zahraničních investorů. Našlo se také pár českých , rádoby podnikatelů, kteří privatizací získali fungující podniky a přivedli je svým skvělým manažerským řízením k likvidaci a zrušení.
Prostředky z privatizací, a prodejů fungujících podniků, bank a dalších institucí, byly použity pro realizací slibů politiků. Politici, potřebovali získávat voliče. Slibovali voličům možné i nemožné. Aby splnili alespoň malou část svých slibů , potřebovali peníze. Z privatizací a prodejů to však bylo málo, a k naplnění slibů to nestačilo. Bylo nutné nedostatek prostředků vykrývat úvěry a půjčkami. Ty však jednou bude muset někdo splatit , včetně vysokého úroku ! Kdo to asi bude ?
K dnešnímu dni činí státní dluh 1,2 biliónu Korun. To je pro nás šílená částka, kterou musí zaplatit občané této republiky. Na jednoho občana, včetně novorozenců, dnes již připadá dluh ve výši 128 tisíc korun.
Slibovat se politikům dařilo dvacet let. Stále ještě bylo co prodávat. Dnes už toho na prodej moc nezbývá. Už snad jen ČEZ, Letiště v Praze, Česká pošta, České lesy a některé , jen částečně státem vlastněné, společnosti.
Co bude dál ?
Dnes se již i někteří pravicoví politici zalekli, jak rychle se blíží chudoba většiny obyvatel. Připojují se k „analytikům“ a všichni společně křičí, že za vše může Krize. Vymysleli proto recept na krizi : Zemi je možné vyvést z krize pouze za předpokladu utahování opasků všech lidí.
Kdo si má ještě utáhnout opasek ? Bude to politik, manažer státních a polostátních podniků, nebo bohatý podnikatel ? S takovým řešením se přece nepočítá !
Bude to zase většina obyčejných lidí, kteří již dnes sotva uživí svou rodinu. Ti, kteří již dnes přemýšlejí co budou jíst, když zaplatí nájem a energie, za co koupí dětem pomůcky do školy, za co oblečení a za co boty na zimu.
A co Vy na to ?
Opět si utáhnete opasek o jednu dírku a neuděláte nic ? Přemýšlejte !!!
Přijďte k volbám . Společně vyřešíme alespoň část problémů !
Kamená Justina
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář